Etnomuzikologie

Můžeme hrát spolu

Projekt TA ČR 2018 - 2020
Můžeme hrát spolu. Využití sociálně-homogenizačního potenciálu kolektivních hudebních performancí

Současnou českou společnost lze charakterizovat jednak jako fragmentarizovanou, jednak jako jednu z nejxenofobnějších v Evropě.  Náš projekt využívá sociálně-homogenizačního potenciálu, který poskytuje společné provozování hudby, obohacené o aspekt mezilidského sdílení. Je zacílen na dvě hlavní skupiny: na –náctileté (žáky druhého stupně ZŠ, resp. studenty středních škol), pro které je hudba nejatraktivnějším médiem, a na studenty hudební výchovy na Pedagogické fakultě UK, kteří budou brzy právě pomocí hudby zmíněnou skupinu ovlivňovat. Třetí, minoritní skupinou účastníků jsou ti, kdo dlouhodobě pobývají v ČR, nicméně jsou většinovou populací stále chápáni jako „ti druzí“: Romové a cizinci, usazení v ČR.

Cílem projektu je vytvoření modelu workshopů, v nichž se při muzicírování spojí žáci českých škol a neprofesionální „jinokulturní“ hudebníci.

Katalog lektorů pro školní rok 2019/2020

Boro Prelić se narodil se ve vesničce Padej na severu Srbska. Vystudoval stavební fakultu a část života strávil v Bělehradě, kde jej ovlivnil bohatý hudební život. Během studií se začal živit hraním v barech. Poté, co založil rodinu, vypukla válka, a tak se Boro ocitl s rodinou v Praze s nadějí na lepší život. Nyní je hudebníkem z povolání.

Husam Abed je loutkář a hudebník, který žije mezi Ammánem a Prahou. Vystudoval pražskou DAMU. Je zakladatelem Loutkového divadla Dafa (Jordánsko a ČR), spoluzakladatelem festivalu Flying Freedom (ČR) a společnosti Hazaart, spojující divadlo a komunitní práci (ČR).

Sonam pochází z Tibetu. Ve dvou letech odešel do Nepálu a mezi šestým a devatenáctým rokem pobýval v tibetském klášteře v Indii. Tam se také naučil hrát na tradiční klášterní hudební nástroje a klášternímu zpěvu. Trvale žije a pracuje v Praze.

Jan Dužda je z rokycanské muzikantské rodiny: otec hrál s Věrou Bílou ve skupině Kale, sestry zpívaly. Jan hraje ve skupině Le čhavendar, která rozvíjí rokycanskou tradici; dlouho také spolupracoval s Idou Kellarovou. Vystudoval romistiku na FF UK. Sám o sobě prohlašuje, že „vzdělání, úcta a rodina jsou pro něj prioritou i životní filozofií“.

Collegium Ethnomusicum s Bolorem Nandim, 15.12.2019 - ve školním roce 2019/2020 nenabízíme

Bolor Nandim pochází z Mongolska. Hraje na tradiční hudební nástroj morin-chur (mongolské housle).  Je kapelníkem   hudební skupiny Dunžingarav, která nemálo let působí a hraje v Evropě.

Collegium Ethnomusicum s Papisem Nyassem, 27.10.2018 - ve školním roce 2019/2020 nenabízíme

Papis Nyass pochází ze severoafrické Gambie. V České republice žije od roku 1996.  Pracuje pro společnost Africký dům. Vyučuje a předvádí tanec a západoafrické rytmy. Dále dělá terapii rytmem, bodypercussion a africký bodyshape. Žije se svou rodinou v Praze.

Mário Bihári je nevidomý romský hudebník, narozený na Slovensku, avšak etablovaný v Čechách, kde vystudoval Konzervatoř Jana Deyla. Širší pozornost k němu přitáhla Zuzana Navarová, pro jejíž kapelu KOA skládal. Svou multistylovost prokazuje hrou s různými interprety; k romským vlivům nejvíc odkazují Bachtale Apsa a Gadjo.cz.

Aida Mujačić se narodila v bosenské Tuzle. V Bosně vystudovala klavír a zpěv. Do Prahy přišla v roce 2008 studovat Hudební vědu na FF UK. V současné době se zaměřuje na etnomuzikologii (balkánskou lidovou hudbu, především bosenský sevdah). Působí v kapelách Korjen a Fes a v sólových projektech, učí na základní umělecké škole hru na klavír a zpěv.

Ioannis Kapnistis pochází z řeckého Korintu, kde vystudoval hru na kytaru a působil ve sboru s repertoárem tradiční řecké hudby. V Praze pak vystudoval hudební výchovu na pedagogické fakultě UK. V současné době působí v kapelách Boro Balkan BandDžezvicaDUO Boro a Janis a vystupuje v sólových projektech v rámci řecké komunity. Příležitostně také skládá hudbu k divadelním projektům.

V Collegiu se se studenty FHS sešli členové romské výsostně hudební rodiny Fečových. Inspirací byla muzika primáše a skladatele Jožky Feča (1940–2013); o svém manželovi v širším kulturním kontextu promluvila a hudebně seminář vedla dcera Jožky Feča, paní Ludmila Fečová společně se svými dětmi Liduškou a Jozífkem a neteří Leničkou.