Se slovem Etnomuzikologie se lze setkat od roku 1950, kdy jej použil Jaap Kunst v podtitulu své slavné knihy, v mnoha různých významech: pro srovnávací studium hudby, pro studium hudby mimoevropské či pro výzkum evropského hudebního folklóru. V posledních desetiletích však v hlavním proudu tohoto vědního oboru převažuje důraz na aspekt metody, tedy na to, JAK se výzkum provádí, před zdůrazňováním toho, KDE se provádí. Harvardská etnomuzikoložka Kay Kaufman Shelemay shrnuje:
Etnomuzikologie spojuje studium hudby s přístupy a metodami antropologie.
K tomuto pojetí se hlásí i stránky www.etnomuzikologie.eu
Na nich chceme pomáhat zájemcům jednak získat základní informace o světových hudebních tradicích, jak je poznává a popisuje etnomuzikologie, jednak o etnomuzikologických aktivitách, publikacích, možnosti studia apod. Věříme, že pro ně bude onen obor, hledající vztah mezi lidskou kulturou a její znějící tváří – hudbou – stejně fascinující jako pro nás.
O nás
doc. PhDr. Zuzana Jurková, Ph.D.
Zuzana Jurková (1961) vystudovala etnologii a muzikologii na Filozofické fakultě UK a hudební konzervatoř v Brně. Je vedoucí Institutu etnomuzikologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, zaměřeného zejména na studia hudby menšin, především ve střední Evropě (Voices of the Weak 2009, Sounds from the Margins 2013). Její specializací je romská hudba (četné publikace, grant Open Society Fund 1996–1998), historie české etnomuzikologie (Ph.D. 1996, Fulbrightovo stipendium Bloomington, USA 1998), v posledních letech také urbánní etnomuzikologie (Pražské hudební světy, Karolinum 2013).
Mgr. Veronika Seidlová, Ph.D.
Mgr. Veronika Seidlová, Ph.D. (1981) je odbornou asistentkou na Fakultě humanitních studií UK, vyučuje etnomuzikologii a antropologii. Její doktorská práce Cesta mantry z Indie do Čech
aneb příspěvek k etnografii hudby a globalizace je založena na vícemístném terénním výzkumu. Je autorkou vícero odborných textů, např. audiotextové publikace Zapomenutý hlas Jeruzalémské synagogy v Praze vydané Židovským muzeem v Praze a Fonogram archivem Rakouské akademie věd. V letech 2008–2010 byla kurátorkou a vedoucí Centra pro dokumentaci populární hudby a nových médií v Národním muzeu – Českém muzeu hudby (např. výstava Beatlemánie!).
David Verbuč, M.A., Ph.D.
David Verbuč (1975) absolvoval doktorský studijní program etnomuzikologie na UC Davis v USA. Jeho disertační práce, ‘Living Publicly’: House Shows, Alternative Venues, and the Value of Place and Space for American DIY Communities (2014), je antropologickou studií DIY komunit, jejich scény a hudebních událostí ve Spojených státech. Před započetím magisterského studia v roce 2008 pracoval jako hudební publicista pro různá slovinská média (Radio Študent, Ljubljana, Nova Muska, Mladina, Odzven). V roce 2008 vydal dvoudílné CD s vlastními terénními nahrávkami písní ze savinjké oblasti v severním Slovinsku (Gorših ljudi na svetu ni: terenski posnetki ljudskih pesmi iz Zgornje Savinjske doline / There are No Finer People in the World: Field Recordings of Folk Songs from the Upper Savinja Valley). V současnosti působí jako odborný asistent na FHS UK.
Mgr. Alena Libánská, Ph.D.
Alena Libánská (1985) je výzkumnou pracovnicí na FHS UK. Je koordinátorkou a řešitelkou výzkumu TA ČR Můžeme hrát spolu (2018-2020). Vystudovala doktorský a magisterský obor Obecná antropologie na Fakultě humanitních studií, během něhož strávila rok na stáži na University Nanterre ve Francii. Oblastí jejího zájmu je aplikovaná antropologie a výzkum stereotypizace a imaginace při tvorbě hudby (disertační práce Česko-balkánský kontrapunkt, rok obhajoby 2018). Vydala dvě vlastní CD aplikované etnomuzikologie: Balkanitky (skupina Džezvica) a Čaje šukarije (skupina Jezinky). Působí na Fakultě informačních technologií ČVUT a FHS UK.