Čína
Největší a nejvýznamnější stát asijského Dálného východu (s Tchaj-wanem má 9 600 tis. km2, 1 154 mil. obyv.). Její politické hranice, v průběhu dějin značně proměnlivé, nejsou totožné s hranicemi čínského vlivu. Ten zasahoval na východ (Japonsko), sever (mongolská hudba) i severovýchod. Ovlivňování s oblastmi západními a jihozápadními bylo vzájemné – zejména v 1. tis. n.l., podobně jako při kontaktu s hudbou národnostních menšin,…
Číst dáleMongolsko
Tibet
Tibet, dnes autonomní oblast na jihozápadě Číny (vysoká náhorní plošina mezi Himalájem a Kchun-lunem, s hlavním městem Lhasa). Uvedení buddhismu do T. v 7.stol. mělo rozhodující význam pro vytvoření svérázné duchovní kultury. Nejoriginálnější hud. projevy souvisejí s tibetským buddhismem (lamaismem) a jeho institucí klášterů. Společným znakem hudby všech hlavních sekt je vedle absence uměl. funkce zvláštní způsob zpěvu, napomáhající…
Číst dáleIndie
Indie, největší a kulturně nejvýznamnější stát indického subkontinentu. Indický subkontinent, charakteristický ekologickou i kulturní koherencí (obdobně jako např. Evropa), zahrnuje i moderní národní státy Pákistán, Bangladéš, Nepál a Srí Lanka. Příznačný rytmus klimatu – střídání tří ročních dob (zima, léto, období dešťů), určuje mnohé z hospodářských, společenských a tím i hudebních aktivit (obřady spojené se sklizní apod.).…
Číst dáleArabsko-islámský okruh (Irák)
Arabská hudba ve své klasické tradici je souhrnem nejrůznějších prvků zemí, ovládnutých islámem – především ze Středomoří, Předního a Středního východu. Zatímco lidové tradice jednotlivých zemí jsou často podstatně odlišné, je jednotná klasická tradice společná všem arabsky mluvícím zemím; jednota se projevuje především v teorii a terminologii, ale částečně i v interpretační praxi, modálních strukturách nebo typech…
Číst dáleTurecko
Turecko, stát v Malé Asii. Středoasijský původ jeho obyvatel, kteří obsadili celou Anatolii před 900 lety, je stále rozeznatelný v lidové hudbě. Klasická hudba T. byla zpočátku pod silným vlivem arabské hudby, která pronikala do T. cestou šíření islámu. Arabsky nebo persky byla psána i většina teoretických děl o hudbě. V době Osmanské říše (od 1281), kdy mělo T.…
Číst dáleEtiopie
Etiopie (1.220 tis. km2, 36 mil. obyv.), historicky významný stát východní Afriky (jediný africký křesťanský stát po dobu 1.600 let). V E. se setkávají tři hlavní hud. proudy: 1) originální amharská tradice, spojená především s etiopskou křesťanskou církví, 2) hudba pouštních nomádů na jihu a východě země, 3) hudba usedlých negroidních kmenů na západě, příbuzná hudbě střední…
Číst dáleAfrika
Přes neobyčejnou pestrost hospodářskou i kulturní v minulosti i současnosti se hudba etnik subsaharské A. vyznačuje shodnými základními rysy (viz níže). Za podstatný aspekt bývá etnomuzikology označována neustálá proměnlivost, živost africké hud. tradice. Mezi četné falešné nebo neprůkazné stareotypy o hudbě A. patří i názor o jejím stáří, homogenitě a pomalém tempu jejího vývoje. Část repertoáru je…
Číst dáleArabsko-islámský okruh (Lybie)
Pro oblast, vymezenou jižní hranicí Sahary, jsou podstatné dva rysy: většina obyvatel mluví afro-asijskými jazyky, arabská kultura zde měla rozhodující vliv. Předpokládá se, že toto území mělo v předdynastickém období společnou kulturu, jejíž pozůstatky lze pozorovat ještě dnes (např. tance s holemi byly popsány v době Nové říše – 16. – 11. stol. př. Kr., dnes se lze s nimi…
Číst dáleLatinská Amerika
Ve svém striktním významu označuje pojem latinsko-americká hudba (LAH) hudbu těch území Střední a Jižní Ameriky, kde se v důsledku kolonizace Španěly, Portugalci a Francouzi jejich jazyky staly mateřskou nebo alespoň úřední řečí. V běžné praxi se nicméně do LAH zahrnuje i hudba ostatních středo- a jihoamerických území, kolonizovaných národy anglosaskými (Brity, Holanďany), což má své opodstatnění…
Číst dále