Skip to content

Etnomuzikologie

Kambodža

Kambodža, stát v jihovýchodní Asii s hl. městem Phnompenh. Kambodžská hudba je považována za přímé pokračování hud. tradice Khmerské říše (9.-13.stol.), v níž se uplatnily vlivy velkých kultur Asie: Indie, Jávy, Číny. Kambodžská hudba je převážně souborová:party jednotlivých nástrojůjsou variacemi základnímelodie, výsledkem je variantová heterofonie. Tónovým materiálem je ekvidistantní heptatonika. Klasickou tradici, která se však zásadně neliší od tradice lidové, představují soubory pinpeat (bubny sampho a skor thom, gongové hry kong thom, xylofony a metalofony roneaty a hoboj sralai) a mohori (roneaty, citara takhé, smyčcové nástroje tro, činelky a bubny). Lid. soubor phleng khmer (název poukazuje na khmerský původ souboru) sestává z bubnů, hoboje, bodcových houslí a loutny. Monochord sadiev je lokální variantou oblíbeného nástroje jihovýchodní Asie. Soubory královského paláce v sídelním městě se spojují při obřadech s okázalým baletním souborem a smíšeným pěveckým sborem.

mohori, jeden ze souborů klasické hudby >Kambodže, je zřejmě pokračovatelem souborů, zobrazených na kamenných reliéfech chrámových komplexů v oblasti Angkoru (12. stol.). Základ tvoří nástroje strunné (citera >takhé a dvojice dvoustrunných housliček: tro čche s cylindrickým rezonátorem a tro u s rezonátorem z kokosové skořepiny, obé pravděpodobně čínského původu) a bicí (dva xylofony, dva bubny a malé činely). Zatímco v palácovém prostředí si m. udržel tradiční, převážně obřadní repertoár, na venkově hraje většinou zábavnou hudbu, ovlivněnou často Evropou. Při hře se m. občas spojuje i s jinými, převážně melodickými nástroji (flétny), případně sólovým či sborovým zpěvem.

khen, nejtypičtější hud. nástroj Laosu, odkud se rozšířil (a s ním i princip průrazného jazýčku) do Thajska, Číny a Japonska, ale také do Bangladéše a na Celebes. Dvě řady bambusových trubic jsou upevněny ve spodní třetině do dřevěné vzdušnice s náústkem. Každá trubice je opatřena měděným nebo stříbrným průrazným jazýčkem, který se rozezní po zakrytí hmatového otvoru. Laoské kheny se stavějí ve 4 velikostech: se 6, 14, 16 a 18 trubicemi. Spektrum použití k. je široké: v klasické hudbě, jako sól. nástroj, v duu, jako doprovodný nástroj zpěvu.

takhé, třístrunná stolní citera, používaná v hudbě >Kambodže, je téměř totožná s thajskou čakhé (tj. krokodýl – nástroj toto zvíře z boku poněkud připomíná). Dřevěný eliptický rezonátor vybíhá na jedné straně do špice, na druhé přechází v masívní krk. Tři melodické struny jsou taženy přes 12 ( v Thajsku 11) vysokých pražců. Nástroj je opatřen na spodní straně pěti malými nožkami; při hře leží vodorovně, hráč zkracuje levou rukou struny, pravou je pomocí malého plektra rozechvívá.

Khen – Literatura:
Miller, Terry, Free-Reeds Instruments in Asia. In: Music East and West, ed. T. Noblitt. New York 1980

Scroll To Top