Zatímco hudební kultura novověkých imigrantů je kosmopolitní, hudba původního obyvatelstva (cca 60.000) je kulturně specifická. Vzhledem k velkým etnickým i kulturním rozdílům jednotlivých domorodých kmenů nelze podat globální charakteristiku jejich hudby. Společným rysem všech hudebních projevů je jejich úzké sepětí s magií a totemismem, resp. s rituály, ztělesňujícími kosmický pořádek, v němž je ústředním konceptem tzv. doba snění: mýtická…

Číst dále

Japonsko, (370 tis. km2, 112 mil. obyv.) stát východní Asie se čtyřmi hlavními ostrovy: Honšú, Kjúšú, Hokkaido, Šikoku. R. 1972 byla k J. znovu připojena Okinawa. Etnickou výjimku v takřka monolitním obyvatelstvu ,( které vzniklo zřejmě dlouhým mísením různých etnických prvků na japonském souostroví), tvoří 16.000 Ainuú, původních obyvatel, žijících na Hokkaidu. Geografická i demografická situace (izolovanost,…

Číst dále

Jáva, politické a správní centrum Indonésie, 132 tis. km2, 100 miliónů obyvatel. Klasická hudba J. a Bali (karawitan) představuje jeden z nejoriginálnějších projevů světové hudby především vytvořením nástrojových souborů gamelanů. Tradici střední J., považovanou za nejvyspělejší, tvoří dvě hlavní větve: sól. vokální melodie, podřízené prosodickým pravidlům, a skladby pro instrum. soubory (gamelany) s příznačnou hud. strukturou – gendingy. Většina gamelanů…

Číst dále

Bali, jeden z ostrovů Indonésie, 5.700 km2, 3 milióny obyvatel, významný neobyčejně pestrými a originálními hud. projevy. Společné východisko hud. tradic Jávy a B. dáno v 10. stol. Pro kulturu B. je příznačné zachování hindu-javánského charakteru bez vlivu islámu. Silná imigrační vlna z Jávy v 16. stol. ovlivnila vedle praxe i hud. teoretické reflexe, pro něž je typické zasazení hudby do metafyzicko-mystických vztahů a…

Číst dále

Indonésie , ostrovní stát jihovýchodní Asie, rozkládající se na více než 13.000 ostrovů (jen asi 1/2 obydlena), 185 miliónů obyvatel. Hud. projevy I. odrážejí nejdůležitější historické etapy (imigraci ve 2. a 1. tisíciletí př. Kr., silnou indianizaci od 1. stol., vliv arabsko-islámské kultury od 14. a evropské od 17. stol.), etnickou pestrost (300 etnik) i geografickou členitost. Tomu odpovídají i…

Číst dále

Malajsie, federativní státní útvar jihovýchodní Asie, tvořený – vedle mnoha menších ostrovů – dvěma hlavními, etnicky i kulturně odlišnými částmi: západní, poloostrovní (mezi Thajskem a Singapúrem) a ostrovní na severu a severozápadě Kalimantanu (Bornea). Západní Malajsie je oblast s multikulturním osídlením; nejvýznamnějšími skupinami jsou (řazeno podle početnosti) Malajci, Číňané, Indové a orang asli, původní obyvatelé oblasti.…

Číst dále

Korea, (221,6 tis. km2), od r. 1953 rozdělená na dva státní útvary. Její poloha na poloostrově mezi Čínou a Japonskem ji předurčovala ke zprostředkovávání kontaktů – i kulturních – mezi nimi. Především z tohoto hlediska, tj. přejímání vlivů z Číny a jejich předávání Japonsku) byla také tradičně zkoumána hudba K. Nejstarší známá zmínka o hudbě z r. 279 po Kr.(San Kuo-či, „Dějiny…

Číst dále

Kambodža, stát v jihovýchodní Asii s hl. městem Phnompenh. Kambodžská hudba je považována za přímé pokračování hud. tradice Khmerské říše (9.-13.stol.), v níž se uplatnily vlivy velkých kultur Asie: Indie, Jávy, Číny. Kambodžská hudba je převážně souborová:party jednotlivých nástrojůjsou variacemi základnímelodie, výsledkem je variantová heterofonie. Tónovým materiálem je ekvidistantní heptatonika. Klasickou tradici, která se však zásadně neliší od…

Číst dále

Číst dále

Vietnam, (335 tis. km2,), ležící na východním pobřeží jihoýchodní Asie, byl v dobách prehistorických i historických křižovatkou kultur a civilizací. To také určovalo synkretickou povahu vietnamské hudby. Z prehistorických dob se na území Vietnamu dochovaly obrovské kamenné litofony, pro tzv. dongsonskou kulturu (700 – 100 př.Kr.), která se rozvíjela především v severním Vietnamu a odtud pronikala až do…

Číst dále